Moraviaman 2016

Moraviaman

Prosluněný Moraviaman z pohledu Honzy Oppolzra, přemožitele velkého triatlonisty Petra Vabrouška!

Otrokovický Moraviaman hostil sobotní mistrovství České republiky na ironmanských tratích. Dle předpovědi mělo být téměř ideální počasí — polojasno s teplotou do 24 stupňů a lehký vánek kolem 1 m/s. Meteorologové však měli nějakou špinavou křišťálovou kouli, protože předpověď příliš nevyšla. Bylo jasno, teploty atakovaly třicítku a vánek připomínal spíše vítr.

Start i průběh plavání byl překvapivě bezproblémový. Podařilo se mi vyhnout větším potyčkám, takže jsem tentokrát nedostal ani žádnou ránu. Nepříjemné bylo pouze v posledním okruhu proplavat mezi pomalejšími plavci. Po plavání, což je má nejslabší disciplína, jsem byl na 11. místě, nicméně se mi nepodařilo vodu opustit s těmi, se kterými jsem chtěl být v kontaktu na cyklistice.

Na kole jsem zkusil zabrat a někoho dojet, ale celkem rychle se ukázalo, že šance je mizivá, takže jsem se nakonec rozhodl jet si své tempo. Překvapením pro mě bylo, že jsem si držel konstantní dvouminutový odstup od Lukáše Krpce, Davida Jílka a Petra Vabrouška. Naopak se mi podařilo předjet např. Honzu Šnebergera a mírně navyšovat náskok na Petra Minaříka, kterého jsem se obával pro jeho běžecké kvality. Na 171. km se mi podařilo předjet Petra Vabrouška a dostat se na 4. místo.

Když jsem vybíhal na závěrečný maraton, měl jsem na Tomáše Martínka, který se fantasticky držel vpředu od prvního metru plavání, ztrátu asi 7,5 minuty. V prvním okruhu se mi podařilo předběhnout Lukáše Krpce i Davida Jílka a postupně jsem ukrajoval i z náskoku Tomáše Martínka, kterého jsem na prvním místě vystřídal až na 18. km. Potom, co jsem se dostal na první místo, mi bylo jasné, že do konce mi zbývá ještě 24 km a nemám ještě zdaleka vyhráno. Při vbíhání do posledního čtvrtého okruhu už jsem se nesmírně těšil do cíle, protože nohy začaly slábnout. Náskok na Petra Minaříka jsem měl kolem 2 km, takže jsem si dovolil na občerstvovačkách zastavit a pořádně se zchladit. Asi 2 km před cílem na mě Jakub Langhammer zakřičel, že mám šanci překonat traťový rekord. Kouknul jsem na hodinky a zjistil, že mám zhruba 9 minut. V tu chvíli mě všechno přestalo bolet a snažil jsem se ze sebe dostat zbytek posledních sil a nakonec se mi podařilo traťový rekord skutečně pokořit.

Moraviaman je tedy úspěšně za mnou. Teď je třeba si odpočinout a pak začít přípravu na zbytek sezóny — Slovakman a DoksyRace pomalou klepou na dveře.